Březen 2009


Nostalgie

19. března 2009 v 10:30 Malé ryby
Ve chvíli bez pohybu a bez východiska nostalgie zavírá dveře polepené starou tapetou. Nostalgie-pokušitelka. Ne Iliada, ale Odyssea je nostalgická. Skylla - vkládá patos na místa, kde bylo vzrušení. Charybdis - vír času mizejícího v nicotě. Současně staví vzpěry. Kutá hlouběji. Zná tvar a polohu našeho těla v konkrétním místě a čase, ale nic víc. Souvisí s tancem a je osobní.

Vzpomínky na to, co jsme neprožili, jsou jiné. Ocitáme se v nebezpečné řece sdílené nostalgie, milostné i politické, protože nostalgie nezná hranice mezi láskou a politikou. Ocitáme se v krajině mýtu. Tak zapomínáme na to, že podmínkou nostalgie je život bez pohybu a bez východiska.

Představuje-li však nostalgie (iluzorní) východisko z bezohlednosti pohybu, připoutáme-li ji k jedinečné a nahodilé poloze těla, můžeme z ní učinit gesto. Kundera píše román a buduje ho od gesta ženy, zahlédnuté v plovárně, které ve vypravěčí vzbudí nostalgii. Také Nabokovova Lolita je dílem nostalgie. Ona je totiž nostalgie, ten zdánlivý unik, jedním z nejsilnějších zdrojů umění vůbec.

Světlení

17. března 2009 v 9:39 Malé ryby
Čas žere místo
vysvětlení ujídá ze sebe
Co jen Opilý dokážu
s efektem v zádech

Spletl jsem se
vnějšek jen v mé hlavě
žije?
nahodilým vpádem
právem vyspravím je?