Červenec 2007

my emo

11. července 2007 v 16:54
...aniž by se vzdálil od stydkých pysků nebo, chceš-li, žaludu slibování. Pravda je odlehlá. Zemitost není nosná. Pozvolné propadání do země. Mozek jakožto roztržený špagát by to měl, ale nešněruje. Vina je na praxis, obstarávání hroších kožek a velrybího trusu. Sušený špenát v tortelínách taky, ale o tom se v lepších rodinách nemluví. Investice do volnolezení, končí na vyleštěném parketu, lajny, to se rozumí samy sebou a mrazení. Nic není zcela jasné a vše je dokonale nejasné. Na vině je špatný obraz či zvuk, vina však není na naší straně. Subdodavatelé nesnesitelně otálí. Dvě tuny mouky odstavené na kusé koleji. Sedění na vráně, kterou vypučela tramvaj. Na vráně seděti, hodně rozpaků míti. Plechového strašáka se však bojí jenom plechové děti. Neboj se přijímání, to ti neuškodí, Karle. Mohl bych si půjčit cizí játra a vyměnit je nepozorovaně za vlastní? Prométheus je na místě zcela logicky v řetězech přikovaný.Utekl by, ale neuteče, čeká. Deset minut. Dvacet minut. Přilétají včely. Bodalky Tse-Tse. Čmelák přiletí. Bez tří teček antické smetí. Nedá se to rozemlít ani na peníze. Dovol, abych ti to vysvětlil. Růžové lístky se na okraji třepí. Romantika o ničem z toho neví. Proto je třeba pracovat do úmoru, rozemlít, spolknout. Život bez ubrusu není hodný rozumného člověka. Homo Sapiens touží po kartáči na vlasy. Je hřeben na hřebeni. Je hebké vlasy. Alespoň ty rozmary kdyby byly. Ale on kráčí. Musí čekat, odpověď přijde, alespoň dokud mu to myslí. Je moudrý. Ohleduplný. Má pravdu. Odraz v zrcadle mu to říká každý den. Je lidské tomu ráno věřit. Nemocné probouzeti, uzdravovat mrtvé. Ten sen, když se obrací v dlani, nevede k rozřešení. Nežijeme v hádance. Rýmy padají na hromadu pod stůl. Kosti se hážou psům. Lísají se přestože vůbec nejsou vděční. A člověk studuje každý jejich pohyb. Skládá o nich písně. Hnusí si jejich poddanství. To je mi jasné. S životem to ovšem nemá moc společného. Lásku lze pocítit i k hromadě trusu na větvi. Koukáš na ten špagát, jako by to bylo překvapení, ale ono není. Nic to nesvazuje. Vrátil bych se, ale nemělo by to smysl. To číslo tam není. Ten slogan, co tu chybí, si můžeš snadno představit.

noční oči

6. července 2007 v 15:10
(panelák)
v desátém patře
v hrnci na balkoně
divočí larva v česneku
za deset hodin
po větru poletí
buď motýl nebo řízek.
*
dobrou potměchuť.

jedna a půl

4. července 2007 v 0:33
obřadné volání volavek
pro mokřinu u silnice
jsem jenom cizí tvář uvnitř sanitky